Rodina s potřebou dostatečného bydlení



Nevyhovující bytové podmínky

Řada rodin žije v nevyhovujících bytových podmínkách, což často vyvolává frustraci a zdravotní potíže všech zúčastněných. Zdravý duševní vývoj dětí vyžaduje podnětné a harmonické prostředí, kterého se jim v nevyhovujících bytových podmínkách nedostává. Vlivem této skutečnosti se u dítěte mohou projevit: psychická disabilita (omezená schopnost), problémy v komunikaci, následně rizikové chování - např. problémy ve škole, záškoláctví, užívání drog.
Nevyhovující bytové podmínky s sebou nesou taktéž zdravotní potíže, jako jsou např. onemocnění dýchacích cest, kožní problémy, bolesti hlavy, problémy se spánkem, snížená imunita.

Mezi nevyhovující bytové podmínky můžeme řadit:
- malou plochu bytu/domu pro vyšší počet osob,
- byt či dům, který není připojen např. k elektřině, plynu, vodě, na kanalizaci, nedostatečné odstraňování odpadů,
- zdravotně závadné bydlení, např. byt/dům v dezolátním stavu, s plísněmi, vlhkostí, nedostatečným sociálním zařízením, vysoká hlučnost, nízká teplota v místnostech, výskyt hlodavců a hmyzu,
- nedostatek denního světla,
- situaci, kdy dům či byt je odříznut od občanské vybavenosti (např. bez dostatečného pokrytí veřejnou dopravou, ghetto atd.),
- vyšší koncentraci nájemců závislých na dávkách sociální péče a osob sociálně vyloučených s vyšším rizikem kriminálního chování (alkohol, drogy, krádeže, prostituce),
- vandalismus a kriminalitu v okolí.


Ztráta bydlení
Potřeba přiměřeného bydlení, které jedinci a jeho rodině poskytuje soukromí, je užíváno výhradně jedincem a jeho rodinou a je založené na právním důvodu k užívání, představuje jednu ze základních životních potřeb. V situaci, kdy je ohroženo či znemožněno naplnění této potřeby, dopadají důsledky situace na celou rodinu, tj. včetně nezletilých dětí. Dlouhodobě prožívaný stres z možné ztráty bydlení, nedostupnosti vhodného bydlení či častého stěhování přináší jednotlivým členům rodiny stavy úzkosti, strachu a nejistoty. Pro rodiče je navíc velmi zatěžující obava z nenalezení adekvátní a dostupné náhrady za ztracené bydlení a s tím spojená obava z odebrání dítěte z péče rodičů.

Dle funkční definice bezdomovectví ETHOS lze hovořit o 4 formách vyloučení z bydlení: bez střechy (osoby přežívající venku, v noclehárně), bez bytu (osoby v ubytovnách, azylových domech), nejisté bydlení (např. přechodné bydlení u přátel, bydlení bez právního nároku) a nevhodné bydlení (např. nevyhovující stavby, přelidněný byt, neobyvatelné byty). Více informací viz ETHOS – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR

Nejvíce rizikové je z hlediska možné ztráty bydlení bez právního důvodu např. bez řádné nájemní či podnájemní smlouvy nebo bydlení s krátkodobou smlouvou. Do určité míry je rizikové také bydlení v bytě či domě v osobním vlastnictví, které je podmíněno splácením hypotečního úvěru. Rizikové může být také soužití více generací zejména tehdy, kdy v rodině nepanují dobré vztahy. Jedná se např. o situaci, kdy jsou vlastníkem bytu rodiče, se kterými ve společné domácnosti žije jejich dospělé dítě s partnerem a potomkem. Určitou míru rizikovosti přináší také situace, kdy jeden z partnerů/manželů žije v bytě, který patří tomu druhému nebo dokonce nepatří ani jednomu.

Riziko ztráty bydlení je velmi často spojeno s dalšími rizikovými faktory, mezi které patří například ekonomická situace rodiny (celkové zadlužení domácnosti, ztráta zaměstnání či dlouhodobá pracovní neschopnost a další).

V souvislosti se ztrátou bydlení je třeba zmínit také nedostupnost bydlení (např. místní, finanční) pro určité skupiny obyvatel z důvodu nízkých příjmů či obtížného splnění podmínek při přidělování obecních bytů.

Pomoc při řešení problémů rodiny s bydlením je v první řadě v poradenských službách, až následně v pobytových službách.

Pomoc občanské poradny s nevyhovujícím bydlením rodiny
Matka samoživitelka se se svými třemi dětmi (věk 2, 5 a 7 let) nastěhovala do nájemního bytu. Krátce po nastěhování si žena všimla začínající plísně v koupelně, kterou se následně snažila vyřešit chemickými prostředky, současně o existenci plísně informovala telefonicky pronajímatele. Ten jí přislíbil, že se do bytu přijde podívat a bude se snažit situaci řešit. Svůj slib však nedodržel.
S příchodem podzimu se plíseň objevila v kuchyni, zároveň matka zjistila, že v dalším pokoji nedoléhají okna. Opakovaně kontaktovala majitele, opět bez úspěchu.
Vzhledem k postupnému rozšiřování plísně se matka snažila získat informace o dalším postupu, zejména ji zajímalo, jaká jsou její a pronajímatelova práva i povinnosti. Následně navštívila občanskou poradnu. V průběhu konzultace jí poradkyně seznámila s jejím postavením nájemce (včetně práv a povinností), ocenila ji za okamžité nahlášení plísně, nicméně matce doporučila, aby další komunikace s pronajímatelem probíhala nejlépe prostřednictvím doporučeného dopisu. Nad rámec matčina očekávání jí poradkyně upozornila, že by v jejím případě mohla uplatnit žádost o příspěvek na bydlení. Poradkyně jí také doporučila, aby v případě, kdy by se situace nelepšila a matka byla nucena si hledat jiné bydlení (což by pro ni bylo náročné), zkontaktovala OSPOD s žádostí o pomoc při zprostředkování bydlení v azylovém bydlení.
Matka následně zaslala pronajímateli dopis, v něm jej informovala o stávající situaci a vyzvala ho k jejímu vyřešení. Na závěr dopisu pronajímateli sdělila, že v případě, že nebude opět reagovat, bude nucena se obrátit na místní hygienickou stanici se žádostí o místní šetření. Po odeslání dopisu, majitel matce volal a nabídl ji možnost přestěhování se do vedlejšího bytu, kde plíseň není. Matka nabídku přijala.
Zpracovala: Petra Skuhrová z občanské poradny v Praze

Bydlení rodiny bez nájemní smlouvy
Čtyřčlenná rodina (matka, otec a dvě děti 4 a 6 let) žila v bytě známého, který byt nevyužíval. Současně však s rodinou také neuzavřel nájemní smlouvu. Otec rodiny krátce po přestěhování do bytu žádal známého, aby nájemní smlouvu uzavřeli. Ten jim však nabídl možnost žít v bytě za nižší částku, než by bylo obvyklé nájemné, pokud nebudou smlouvu požadovat. Rodina tak platila náklady na bydlení a velmi malé nájemné, a to pravidelně bez výpadků. Po několika měsících ovšem došlo ke změně rodinných okolností u známého, který začal vyžadovat, aby se rodina odstěhovala do pěti dnů z bytu.
Rodiče se snažili s majitelem bytu dohodnout na delší lhůtě pro vystěhování a především nalezení jiného bydlení. Známý však trval na svém požadavku. Situace eskalovala ve chvíli, kdy po návratu z práce rodiče zjistili, že jsou u bytu vyměněné zámky. Otec rodiny se snažil zkontaktovat majitele, ten však telefon nezvedal. Rodina se nakonec na několik nocí přestěhovala k rodičům matky.
Rodiče navštívili OSPOD ve chvíli, kdy chtěli získat kontakt na nějaké azylové ubytování a také zkonzultovat, zda zkontaktovat Policii ČR. Majitel bytu s nimi totiž nadále nekomunikoval. Pracovnice OSPOD rodinu podpořila k návštěvě Policie ČR. Vysvětlila jim, že při případném uplatnění trestního oznámení sice patrně nebude shledán trestný čin, nicméně Policie ČR by jim měla pomoci zkontaktovat majitele a vyzvat ho k vydání věcí a dokladů, které mají v bytě. Pracovnice OSPOD rodičům předala kontakty na azylové domy v blízkosti jejich bydliště a poučila je, jak postupovat při podání žádosti o ubytování v tomto zařízení.
Rodině se podařilo s pomocí Policie ČR dosáhnout toho, aby jim majitel byt otevřel (za přítomnosti Policie ČR) a rodina si mohla odnést své věci a doklady. V opačném případě by byli nuceni vymáhat vydání věcí prostřednictvím předběžného opatření. Současně si rodina podala žádost o ubytování v azylovém domě. Do doby, než se uvolnilo místo žila matka s dětmi u jejích rodičů a otec přespával na ubytovně. S pracovnicí OSPODu zůstala rodina v kontaktu.
Zpracovala: Petra Skuhrová z občanské poradny v Praze
Příspěvek na bydlení. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
Doplatek na bydlení. https://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/bydleni
Mimořádná okamžitá pomoc. https://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc

ETHOS – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR [online]. FEANTSA. [cit. 22. 2. 2018]
Dostupné z: http://www.feantsa.org/download/cz___8621229557703714801.pdf
MPSV. 2015. Metodická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi [online]. Praha: MPSV. [22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/1_1-Katalog-situaci-a-sluzeb.pdf
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů



www.mpsv.cz
© Copyright 2017 - 2022, všechna práva vyhrazena - Ministerstvo práce a sociálních věcí