Kazuistika 1
Adéla je dívka z osmé třídy. Pochází z úplné rodiny žijící průměrným životem. I její pozice ve třídě byla průměrná. Na začátku školního roku měla rozhovor s matkou o důležitosti hodnocení osmého ročníku pro přijetí na vysněné gymnázium.
Adéla si rozhovor vzala k srdci a začala se hned od začátku školního roku učit a její výsledky byly výrazně nejlepší z celé třídy. Této změny si všimla skupinka velmi oblíbených dívek a začaly se Adéle posmívat a nadávat do šprtů. Když měla službu v šatně, schválně tam zůstávaly co nejdéle, aby Adéla přišla do vyučování pozdě. Při obědě si odsedávaly se slovy: „Se šprtkou mi fakt nechutná.“ Lepily jí žvýkačky do penálu a často ji schovávaly sešity. Adéla si tyto útoky dlouho nechtěla přiznat a přehlížela je, po dvou měsících ale byla vyčerpaná a její prospěch se horšil. Nikomu se nechtěla svěřit, protože nemohla pochopit, proč jí holky najednou ubližují a styděla se před ostatními, že si to nechá líbit a nebrání se. Matce ale začalo být divné, že má dcera tak najednou zase špatný prospěch a velmi se na Adélu zlobila, každý den se Adéla musela učit několik hodin a večer ji matka zkoušela, zda látku dobře zvládá. Doma Adéla vždy uměla na výbornou, druhý den ale přinesla trojku nebo čtyřku. Matce to začalo být divné a snažila se z Adély dostat co se děje, jestli třeba nefetuje, nebo nemá kluky. Ta se pod silným nátlakem matky přiznala, že se jí parta dívek ve škole směje za dobrý prospěch.
Zdroj:
www.minimalizacesikany.cz
Kazuistika 2
Bezproblémová třída deváťáků byla dobrou partou s mladou třídní učitelkou, kterou měly děti rády. Do této třídy chodil kluk malého vzrůstu. Když se děti pošťuchovaly, vždycky byl u toho, nejlépe v centru dění. Třídní učitelku jsme upozorňovali, ať mu věnuje více pozornosti. Učitelka, třída i ten chlapec vždy hovořili jen o legraci (nikdy nešlo o hrubé násilí).
Po nějaké době nás třídní učitelka požádala, jestli bychom si mohli dění ve třídě více všímat. Zjistila, že pošťuchování se mění v legraci jen pro jednu stranu. Postižený chlapec ale nikdy o šikaně nechtěl mluvit, pořád to byla zábava a nic špatného. Teprve později řekl, že v současné době už nemá cenu něco řešit, že si své ohlídá a v novém působišti na střední škole si dá pozor.
Zdroj:
www.minimalizacesikany.cz
Kazuistika 3
Charakteristika agresora:
Jméno: R. J.
Věk: 14 let
Sourozence nemá
Rodinné poměry: matka středoškolsky vzdělaná, pracuje jako prodavačka, otec je také středoškolsky vzdělaný, pracuje jako dělník
R. měl již v nižším ročníku ZŠ sníženou známku z chování a napomenutí třídního učitele. Podle jeho slov mu učení moc nejde a na učení se špatně soustředí, v osmé třídě dělal reparát ze dvou předmětů. Do nynější školy přešel z důvodu stěhování.
Charakteristika oběti:
Jméno: J. M.
Věk :14 let
Sourozenci: mladší bratr 11 let
Rodinné poměry: matka má střední odborné učiliště, pracuje jako kosmetička, otec středoškolsky vzdělaný, pracuje jako řidič
Jan je bezproblémový žák s průměrným prospěchem, bez postihů. V kolektivu oblíbený.
R. J. po příchodu do nové třídy nezapadl do kolektivu a chtěl se svým spolužákům zalíbit. Již v předchozí škole nezapadl do třídního kolektivu, z důvodu častého stěhování. Situaci do jaké se dostal, si uvědomil až po předvolání na Policii ČR. Dne 3. března 2013 bylo zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání činu jinak trestného vydírání podle § 175 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit nezletilý R. J. v době od září 2012 do března 2013 na chodbách a ve třídě základní školy opakované fyzicky napadal údery pěstmi do hlavy a kopáním do břicha svého spolužáka Jana M. Po své oběti požadoval pití, předávání vulgárních vzkazů spolužákům, kdy Jan M. ze strachu z dalšího napadení tyto věci udělal. Dlouhodobý psychický stres v oběti vyvolal poruchy spánku, bál se samostatně pohybovat jak ve škole, tak po vyučování po cestě domů. R. J. uvedl, že fyzické napadání J. M. bral za kamarádské "škádlení" a podle jeho slov měl spolužáka pouze několikrát bouchnout pěstí do ramene a několikrát ho udeřit pěstí o obličeje. Také uvedl, že nevěděl, že se jedná o tak závažnou věc a snažil se pouze zapadnout do kolektivu tím, že na sebe upozorní. Oběť, tedy J. M. uvedl, že k napadání docházelo po dobu sedmi měsíců několikrát týdně. Agresor po něm požadoval také peníze, ty mu však nikdy nedal a raději mu dával pití a posílal urážlivé vzkazy spolužákům. Když třídní učitel provedl rozhovor s R. kvůli jeho chování vůči J., ještě ten den ho opět fyzicky napadl. Další den došlo k novému napadení pěstí do obličeje, kdy už byla přivolána Policie ČR a po odjezdu agresor své oběti vyhrožoval, že si na ni počká a vyřídí si to s ní. Otec oběti potvrdil problémy syna, zhoršil se mu prospěch a bál se sám chodit do školy. Situaci řešila škola, ale bohužel se nezlepšila a tak byla předána do rukou Policie ČR.
Šetřením bylo zjištěno, že agresor se dopustil svým chováním trestných činů vydírání podle § 175 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku, ale vzhledem k tomu, že se jedná o osobu mladší patnácti let , není trestně odpovědná a nelze zahájit trestní stíhání. R.J. byl uložen dohled probačního úředníka podle § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2003 Sb.
Zdroj:
https://is.muni.cz/th/388940/pedf_b/Bakalarska_prace..txt