Rodina s potřebou stabilního bydlení



V případě, že je rodina ohrožená ztrátou standardního bydlení (např. v nájmu, podnájmu, v osobním či družstevním vlastnictví), patří mezi možné náhrady sociální bydlení či sociální služby.

Sociální bydlení i sociální služby přicházejí na řadu v situaci, kdy rodina ztratila svoje původní bydlení a vzhledem ke svým možnostem a schopnostem nenalezla přiměřené, standardní bydlení.

Sociální bydlení lze dle Platformy pro sociální bydlení v užším smyslu definovat jako byty, které zároveň naplňují tři základní charakteristiky:
− Byly pořízeny a/nebo jsou provozovány s využitím veřejných prostředků.
− Nájemné je v nich regulované na nižší než tržní úroveň (zpravidla jde o tzv. nákladové nájemné nebo o nájemné odvozené od výše příjmů nájemníků).
− Jsou přidělovány prostřednictvím administrativní aplikace sociálních kritérií a nikoli na bázi tržních mechanismů (tedy na základě vztahu poptávky a nabídky).

Jde o bydlení, které:
1. řeší selhání trhu s bydlením,
2. se zaměřuje na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky,
3. má jasná pravidla přidělování,
4. poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu,
5. je zajišťováno s využitím veřejných dotací,
6. je poskytováno na bázi neziskovosti,
7. je monitorováno veřejnými orgány.
(převzato od FEANTSA Evropská federace národních sdružení pracujících s lidmi bez domova, https://www.socialnibydleni.org/cs/bydleni)

Sociální služby pro rodiny ohrožené ztrátou bydlení se podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nazývají pobytové a jsou spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. V souvislosti se situací rodin ohrožených ztrátou bydlení lze hovořit především o azylových domech, které poskytují pobytové služby na přechodnou dobu.

Bytové jednotky, které rodiny během svého pobytu v sociální službě využívají, bývají často zařízeny standardně – jsou vybaveny základním vybavením domácnosti např. kuchyňská linka, sporák, stůl, židle (kuchyň bývá často využívána více uživateli služeb současně), postele, dětské postýlky, skříně atd. Vzhledem k tomu že sociální služby jsou, z velké části financovány z veřejných zdrojů, jsou vybaveny dle získaných zdrojů, a to nejen těch veřejných (např. dary od fyzických či právnických osob).

Pro některé rodiny je období, kdy využily sociální služby, pouze jednorázovou epizodou. V praxi však lze vysledovat, že určitá část rodin, které se ocitnou v režimu sociálních služeb (např. v azylovém bydlení) velmi těžce dosahuje svého cíle, tj. najít a udržet bydlení na běžném trhu s byty, neboť pro ně není vlastní bydlení dostupné.

Pomoc rodině s bydlením I
Matka žije se svými třemi dětmi (2 roky, 4 roky a 6 let) v bytě svého stávajícího přítele, který je otec nejmladšího dítěte. Rodina je v evidenci OSPOD dlouhodobě. Matka již v minulosti s OSPOD řešila problematický odchod od otce prvních dvou dětí. V evidenci OSPOD však byla v minulosti i její matka ze stejných důvodů.
Soužití matky se svým přítelem se časem zhoršilo. Matka později uvedla, že důvodem byl snížený příjem přítele, kterému skončil pracovní poměr na dobu určitou a on si v mezidobí nenašel jiné zaměstnání. Následně se evidoval na ÚP a požádal o podporu v nezaměstnanosti. Pro rodinu začalo být náročné zvládat hrazení běžných potřeb a nákladů spojených s bydlením. Poté, když přítel začal matku slovně vyhazovat z bytu, se dostavila na OSPOD se žádostí o pomoc. Pracovnice OSPOD jí pomohla zprostředkovat ubytování v azylovém domě. Následně s pomocí OSPOD řešila úpravu poměrů k nejmladšímu dítěti. Jednalo se především o svěření dítěte do péče matky a stanovení výživného otci. Na styku dítěte s otcem se rodiče dohodli. Matka si také podala žádost o přidělení sociálního bytu, ze strany pracovníka bytového odboru byla upozorněna, že čekací doba na získání tohoto typu bydlení je až několik let.
Matka v azylovém domě navázala spolupráci s pracovníky služby aktivizace rodin, v rámci které se účastnila s dětmi volnočasových aktivit. Nejstarší dítě také chodilo na doučování, které vedl speciální pedagog. Matka se za pomoci pracovníků začala připravovat na návrat do zaměstnání. V neposlední řadě během pobytu v azylovém domě matka navštívila občanskou poradnu, kde začala řešit své dluhy.
Matka se snažila během pobytu v azylovém domě našetřit peníze na kauci, což se jí nakonec nepodařilo. Vzhledem k tomu že na konci pobytu v azylovém domě neměla dostatek finančních prostředků a také si teprve začínala hledat zaměstnání, po konzultaci s OSPOD si podala žádost o ubytování do jiného azylového domu. Následně se do něj rodina přestěhovala. Během pobytu v dalším azylovém domě se matce podařilo najít zaměstnání, díky kterému se jí zvýšil příjem. Zároveň došlo ke zlepšení vztahů mezi matkou a otcem posledního dítěte, a proto se po několika měsících pobytu v azylovém domě matka s dětmi stěhovala zpět k němu.
Zpracovala: Petra Skuhrová z občanské poradny v Praze

Pomoc rodině s bydlením II
Matka se dvěma dětmi ve věku 3 a 4 roky potřebovala pomoc při zajištění bydlení, neboť je dlouhodobě ubytována v nevyhovujícím prostředí. Byla dva roky ubytovaná v azylovém domě. Pracovnice OSPOD jí doporučila navštívit službu odborného sociálního poradenství. Sociální pracovnice jí pomohla vyhledat byt, jehož nájem by byla schopna splácet.
V rámci prováděných opatření pracovníky OSPOD se pro nápravu dané situace prováděly následující postupy:
- zjištění stavu v rodině s dítětem, mapování rodinného prostředí, ekonomické a sociální situace, mapování příčin vzniku daných sociálních nežádoucích jevů a dalších skutečnosti s tím souvisejících, zejména rozhovorem s matkou dětí,
- zajištění ubytování matky v azylovém domě,
- zajištění dalších poradenských služeb, zejména finanční poradenství,
- zajištění podpory při hledání ubytovacích možností.
Zdroj: Metodická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi, Sociotrendy, 2015, str. 156
MPSV. 2015. Metodická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi [online]. Praha: MPSV. [22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/1_1-Katalog-situaci-a-sluzeb.pdf
Platforma pro sociální bydlení. Co je sociální bydlení [online]. Dostupné z: https://www.socialnibydleni.org/cs/bydleni
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách



www.mpsv.cz
© Copyright 2017 - 2022, všechna práva vyhrazena - Ministerstvo práce a sociálních věcí